Výherkyně 4. kola soutěže: „Nemůžu pracovat zavřená v místnosti“
1. 6. 2018

Seznamte se s nejnápaditějí pedagožkou čtvrétho týdne Měsíce školních zahrad. Bohumila Bajglová učí I. stupeň na ZŠ Strachotice na Znomejsku - nejraději samozřejmě venku. Školní zahrádku ale využívá se svými žáky nejen k výuce, ale i k pěstování, vaření i mlsání, cvičení a relaxování, kutění či pořádání akcí pro veřejnost. Zahrada nabízí prostor ke kreativitě jak dětem, tak i jí. 

Aha momenty prožívám často, když se mi něco venku s dětmi podaří, nebo naopak. Tyto momenty souvisí s celou mou pedagogickou prací – „aha“ mě napadne, když zvolím vyšší cíl, než jakého jsou žáci schopni dosáhnout, když neodhadnu metodu, která by zrovna byla vhodnější, když zorganizuji práci jinak, než by bylo efektivnější, když podcením přípravu, nadhodnotím zájem dětí, když se mnou nejsou naladěni na stejnou strunu a naopak, když je získám pro naprosto mou osobou nezajímavou věc a ony ji samy uchopí a udělají z ní perfektní zážitek pro všechny zúčastněné. Zahrada je živý organismus, který připravuje takovéto situace denně, některé nelze předvídat, ani připravit a proto jsou nezapomenutelné pro děti i pro mě.

Učit venku byl můj sen. Nemůžu pracovat zavřená v místnosti, ani učit... Děti, které mi prošly rukama, to prožívají asi stejně, protože být venku je pro ně úžasné. I když i ony se musely naučit učit se venku, trvalo to určitou dobu, ale teď už jsou nadšené a těší se. Pracují aktivně, samostatně i ve skupinách, hledají to nejvhodnější místo k plnění úkolu, zamlouvají si ho na příště, chlubí se ostatním, co jsme venku všechno dělali, samy pozorují, nalézají, ukazují ostatním….Není mým cílem přenést běžné hodiny ven, ale zase není předmět, který by se na zahradě nedal realizovat.

Jako koordinátorka EVVO jsem navštívila řadu škol, kde učit venku umí, všechny to baví a výsledky se dostavují. Svoji strachotickou zahradu jsem si vyprosila, vybudovala, vysadila – s pomocí obecního úřadu, rodičů a kolegyň – a naplánovala jsem ji tak, abychom v ní našli všechno, co na prvním stupni k výuce potřebujeme. Zároveň jsem myslela i na odpočinek a relaxaci. V současné době – po dvouletých tahanicích – dokončujeme výstavbu dřevěného altánu, který bude zázemím pro všechny možné aktivity.

Děti samozřejmě nejraději něco budují, staví, objevují, bádají, projektují... ale ti moji i rádi pracují. Ochutnávání, vaření, pečení, kutění a mlsání z vypěstovaných plodů je také velmi oblíbené. Nastolit ve třídě problém – neřešitelný – a jít hledat řešení do zahrady, to je asi největší magnet.

Netušila jsem, jak rychle venku utíká čas. Běžně vlekoucí se hodiny ve třídě utíkají venku jako voda. I děti to vždycky říkají!

 
Výherkyně 4. kola soutěže: „Nemůžu pracovat zavřená v místnosti“

fotogalerie