Průvodkyně z Lesokruhu: „Když děti přijdou do lesa, mají vše.“
24. 5. 2018

Opusťme na chvíli zahrady a vydejme se pro tentokrát do lesa. Dalším výhercem naší květnové soutěže je totiž lesní školka Lesokruh z Třebechovic pod Orebem na Královehradecku, respektive Martina Dostálová, která na Facebookové skupině Školní zahrada inspiruje náměty z Lesokruhu další zapojené učitele či rodiče. Že jsou děti venku celé dny a za jakéhokoliv počasí, je u lesní školky běžné. Záběr aktivit, kterým se děti z Lesokruhu věnují, si však zaslouží pozornost – hrají si, učí se, zahradničí, vaří i umyjí nádobí, nebo cvičí jógu. V lese jim ale stačí ... jen být.

V krátkém rozhovoru odpovídaly za Lesokruh průvodkyně Martina Kašparová, Nikola Schejbalová, Tereza Bednářová a Tereza Jarkovská.

Co vás při práci s dětmi venku překvapilo?

Martina: Nepřestává mě překvapovat, co všechno děti dokáží nasát. I ti nejmenší. Vypadají, že vůbec nevnímají, o čem si povídáme a pak za několik týdnů to sami vypráví rodičům či ostatním dětem. Jsou to úžasné zážitky.

Tereza B: Marně přemýšlím, co mě překvapilo a nemůžu na nic přijít. Zřejmě mé podvědomí razí skautské heslo „Buď připraven!“ 

Proč učíte venku?

Martina: Je to přirozené a je to pokaždé trošku jiné, protože se kromě daného tématu učíme zároveň spoustu dalších věcí, a to opravdu všemi smysly.

Tereza B.: Protože jsme lesní školka a protože venku je to fajn za každého počasí.

Jaký druh venkovních aktivit mají děti nejraději a proč?

Nikola: Po 5 letech praxe s dětmi venku, ať už na škole v přírodě, lesní družině nebo v lesní školce, jsem byla velice překvapená, jaká aktivita u dětí vyhrává. Je to prosté - z mých zkušeností je to totiž jednoznačně volná hra! Ne však na školní zahradě, která je ve většině případů malá a zaplněná různými prolézačkami. Volná hra v lese je jiná. Po dlouhých přípravách pracovních listů, sběru informací z internetu a z knih, nošení těžkých atlasů do přírody, jsem mou snahu vlastně vzdala. Děti totiž nic nepotřebují. Když přijdou do prostorného lesa, mají vše. Příroda jim opravdu nabízí nespočet možností. Většinou to končí u stavění domečků z mechu a kapradí - to milují holčičky. Stavění větších staveb a bunkrů - to zase milují kluci. A projde-li chlapec okolo klacíku, který vypadá jako pistole - je také zábava zaručena. Někdy do lesa bereme popsané kamínky s čísly a s tečkami, které děti seřazují, látkové pexeso nebo atlas rostlin a hmyzu - když někoho potkáme, zkusíme ho najít a pojmenovat. Sama ovšem vidím, kdy je potřeba do volné hry zařadit také řízenou činnost. Nerada je vyrušuji z rozehrané hry.

A co mám moc ráda? Když je pozoruji, jak jsou vnímavé, kreativní, tvořivé, jak si dokážou v každé situaci ve skupině poradit a vymyslet nějaké řešení, aby se jim postavený domek nezboural. Když jsem pracovala v lesní družině, měla jsem na starost děti, které se moc do lesa přes týden nedostaly. Po pár návštěvách magických lesních zákoutí, které jsme s dětmi objevovali, se kroužek „lesní družina“ stal jejich nejoblíbenějším. A to i v krutých mrazech.

Tereza J.: Naše děti se nejradši ráchají v bahně a kalužích, a je jedno, jde-li o kaluže, které našly v lese, nebo o bahenní lázně, které si vytvořily z bývalého zahradního záhonku.

Co jste si při učení dětí venku naučili vy?

Martina: Netušila jsem, že se děti opravdu nejvíce naučí, když je nic neučíte. Když jim jdete dobrým příkladem, ukážete jim „cestu“, nasměrujete je, poskytnete prostředí. Nebyla jsem si jistá, jak dobře bude fungovat věkově smíšená skupina dětí. Mám ráda situace, když děti pouze pozoruji, jak se učí od sebe navzájem. Nejen vědomostem, ale také tomu, jak spolu vyjít a sociálním dovednostem. V přírodě mají spoustu příležitostí. Baví mě pozorovat, jak si pomáhají v nerovném terénu, podávají si ruce, když upadnou, postrkují slabšího zezadu do kopečka, ošetřují plačícího kamaráda „zraněného“ od kopřivy např. přiložením hojivého listu; a ejhle pláč opravdu ustává.

Tereza B.: Neřekla bych, že netušila, ale spíš nečekala jsem, že budou děti tak dobře snášet zimu. (Což jsem tedy nečekala ani u sebe.)

Průvodkyně z Lesokruhu: „Když děti přijdou do lesa, mají vše.“

fotogalerie